Mezi ornamentem a pamětí krajiny

Jablonecké korálky v minulosti putovaly a dodnes putují přes oceány, aby v rukou domorodých kmenů sloužily jako magické artefakty, sociální tmel a symbolický kapitál, který je často cennější než samotné ekonomické bohatství. Ozdoby odjakživa stvrzovaly postavení člověka ve skupině a stávaly se součástí ritualizované výměny darů. Ráda bych poukázala touto výstavou na akupunkturní bod tohoto fenoménu symbolického kapitálu a tím je jablonecká bižuterie. Zde na jižním svahu Jizerských hor se také pro místní skláře, pasíře, faktory, obchodníky, mačkáře a navlékačky stal tento materiál viditelným kulturním vyjádřením zdejší komunity, mízou koncentrující esenci celé society. Výstava *Jizerské totemy* zapojuje bižuterii v jejím přesahovém symbolu – není jen ozdobou, ale je fetišem, znakem, který nás definuje, a zároveň s námi nonverbálně komunikuje stejně jako okolní příroda, ze které se tento materiál zrodil.

V současném světě často vnímáme Zemi pouze jako zdroj surovin, nikoli jako zdroj veškerého života. Tento technokratický přístup nás vzdaluje od vnímání krajiny jako živého organismu. Tento výstavní projekt proto využívá prastarou metodu geomancie – nikoliv ve smyslu prostého věštění, ale jako snahu o znovuobjevení energetických linií mezi člověkem, výrobou a místem. Musíme se začít ptát, jaká je role technologie a průmyslu, který formoval tento region. Pokud budeme technologii vnímat jako vedlejší produkt naší kultury, pochopíme, že stejně jako automobil neplánovaně stvořil moderní město a jeho problémy, i sklářská tradice formovala duši a tvář Jablonecka způsoby, které teprve zpětně odkrýváme.

Klademe si proto jako generace a jako civilizace klíčovou sebereflexivní otázku: Vzhledem k našemu vztahu k technologii a krajině, jakými předky se už dnes stáváme? Jsme jen spotřebitelé, nebo dokážeme tvořit udržitelnou síť života? Fotografie a objekty v této instalaci nejsou jen estetikou, jsou pokusem o návrat ke schopnosti vstoupit do přítomnosti skrze pozorování. Fotografiemi hledám cestu ven z moderní kultury, která měří úspěch jen růstem, a navrací se k uzemnění a domorodé moudrosti, která je skryta hluboko pod nánosy průmyslové historie tohoto kraje.

V rámci vernisáže proběhne také křest leporela vydaného jako doprovodná publikace k této výstavě.

R. A. Chocholoušová (*1979) je jablonecká umělkyně věnující se ve své tvorbě fotografii, videoartu, malbě, objektu a jejich vzájemným přesahům. V současné době Radka završuje své doktorské studium na Fakultě Umění a architektury na TUL v Liberci. Je absolventkou Fakulty Výtvarných umění v Brně v ateliéru Environment (Doc. ak. mal. Vladimír Merta), bakalářským studiem prošla na Fakultě užitého umění a designu v Ústí n. L. v ateliéru Přírodních materiálů (Prof. ak. mal. Jaroslav Prášil). Vede individuální kurzy na rozvoj výtvarných dovedností a přípravy na umělecké školy. Působí jako sklářský a zlatnický technolog a učitelka kresby na Střední odborné školy řemesel a služeb v Jablonci nad Nisou a dlouhodobě se zabývá přechodovými rituály spojenými s neinvazivním tetováním – rituálním zdobení těla.